Amerika...

24. ledna 2011 v 15:33 | Mamut Praha |  Tramp
Kamarádí,dnes vám budu vyprávět jednu svou příhodu co se mi stala před mnoha lety.Určitě mi každý dá za pravdu,že když vystoupá z údolí Berunky na náhorní planinu Ameriky,naskytne se mu ten nejhezčí pohled na skály,jezera a rokle co kdy vyděl.Tak tedy,to tenkrát mě jedem kamarád tam takhle na víkend vytáhl a já jsem byl jak v Jiříkově vidění.Brodily jsme se závějemi listí až k  takové díře v zemi.Už od pohledu jsem jí nedůvěřoval a ještě dnes po těch letech,bych jí sám určitě nenašel.Kamarád shodil bágl a s větou,jestli chceš zažít něco opravdu zajímavého,se začal soukat po břiše do štoly.No co jsem mohl dělat jiného než ho následovat.Po pár metrech lezení,jsme se dostaly do štoly,vzaly bágly,rozsvítily baterky a vyrazily. Všude vládlo až běsivé ticho, srdce mi bylo až v krku,kamarád však byl v klidu a šel stále předenou.Pochmurnou náladu dotvářelo občasné šlápnutí do louže či stíny co prchaly ze světla baterek do tmy stěn štoly.Najednou,po asi hodinové chůzi,se před námi zjevil konec štoly ústící někam ven.Vyšli jsme do rokle,snad bejvalého lomu,kousek od nás stála mohyla s křížem,dál pak staré ohniště a na skalní stěně mnoho podpisů a vzkazu.No řeknu vám,strávili jsme tam víkend prolejzáním těch štol a jeskyní.Kamarád mi vyprávěl co a jak,se tam přihodilo či co zaslechl a měl očividnou radost z ohýnků poznání co tehdy plápolaly v mích očích.Tenkrát jsme byli na Pusťáku a tak nám to uběhlo strašně rychle a byla tu neděle a s ní i cesta zpátky domů, ještě dnes cítím mírné vzrušení při tomhle psaní a mohu říci že jsem od té doby nezažil něco tak vzrušujícího jako tenkrát.Domů jsem přijel celý špinavý a unavený ale i šťastný…
Amerika...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama