Chilkootská stezka…

11. ledna 2011 v 9:35 | Mamut Praha |  Články
Kamarádi.dnes si budeme povídat o jedné události,co se kdysi stala a jenž ovlivnila mnoho životů a to jak jejich přímých aktérů,tak nás trempů. Jedná se o Chilkootskou stezku.Mohutné štíty hor,nádherná a místy až vražedná příroda,nekonečné utrpení a hrdinství,lesy a tiché království ledovců... Popsat úžasnost a divokost té doby je dnes už téměř nemožné. Je až šokující,co všechno dokázal člověk pro pouhou vidinu zbohatnutí vytrpět a vydržet.Je téměř těžko si představit kam až zašel a co životů, ať lidských tak zvířecích,to stálo.Historii zlaté horečky z let 1896-98, mistrně popsal ve svých románech snad jen spisovatel Jack London.jak tisíce dobrodruhů si prošlo svou mnohdy poslední cestu,přes zamrzlý průsmyk s nadějí o zabraní nejlepších claimu,tam na Kanadské straně.Hranice mezi USA a Kanadou byla totiž v době zlaté horečky,hranicí mezi životem a smrtí,hranicí mezi bohatstvím a chudobou,kde stála před sto lety hlídka kanadské jízdní policie,která na území Kanady nepustila nikoho,kdo neměl tunu výstroje s sebou.Nešťastní zlatokopové tak tento výstup po zlatých schodech,jak se říkalo stezce se sklonem asi 45 stupňů, vedoucí někam strašně vysoko nahoru,vysekaných do ledu si museli projít několikrát, mnoho jich tak zemřelo vyčerpáním,po pádu obrovské laviny,či je pohřbila lidská zloba.Chilkootský průsmyk jsou vlastně dvě horská sedla nedaleko nad sebou.Dnes už sem naštěstí kanadská jízdní nestává.Občas se tu můžete setkat s Rangers,což jsou vlastně takoví strážci,něco na způsob horské služby a to leda tak přes léto.No a když se konečně ty šťastnější přeživší dobrodruhy dohrabaly na vrchol,čekala je pak pouť k Lindemanovu jezeru.Jezeru které bylo pro zlatokopy koncem putování po svých a začátkem cesty po lodích. Odsud se pak pokračovalo po vodě na vorech nebo lodích dále do Dawsonu. No a to byl vlastně konec či další začátek cesty zlatokopů. Co příběhů se tam odehrála,kolik Hrůzy,bolesti a utrpení se tam odehrávalo a co dnes,tak dráždí smysly mnohých z nás, trempů.Nevím jak vy,ale kdysi,jako mladý hoch,jsem přímo hltal Londonovy knihy a filmy plné té zvláštní drsné romantiky drsných mužů,naplněných touhou po zlatě a dobrodružstvím.Kolikrát jsem usínal a snil o tom,jak já sám prožívám jejich příběhy,plné odvahy a hrdinství.Dnes už vím že to byl pouze klam a fikce.Skutečnost byla tisíckrát krutější a s romantikou neměla nic společného,leda tak milosrdný prach zapomnění či odlesky dávných časů…
Cilkut...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama