Stíny mezi námi…

18. září 2016 v 9:45 | Mamut Praha |  Články

Nadpřirozené bytosti a strašidla jsou dnes asi na vymření,vždyť se jich obvykle nebojí ani malé děti,proto mi stále vrtá hlavou,jak to,že mezi námi trampi u ohníčků tak okolo půlnoci,zas a zas přichází řeč na různé ty přízraky a duchy v té dané lokalitě,jako je třeba na Brdech němčour Hagen atd.Copak dnešní doba nestačí svými zákeřnímy vrahy a reálnou šancí být přepaden nějakou tou lidskou havětí.Kam se na ně pak hrabou strašidílka ze starých zříceniny a duchové opuštěných štol a jeskyň.Stačí se jen párkrát podívat na večerní zprávy a hned tu máte strašidelné příběhy a osudy z nočních sídlišť a opuštěných uliček velkoměst.No a když k tomu máte pořádnou představivost a hlavně i vyřídilku,tak pak o víkendu můžete povyprávět tyto mírně upravené kecy,jen bandě hrůzou řvoucí sebevrahů a v lese mizejícím kamarádům.Přeháním,ale copak to tak není.Vždyť trampský příběhy jsou pouhý stín,těch dnešních skutečných, kam se na ně hrabou kulisy jako třeba samoty,zříceniny,lomy,lesy či jinak opuštěné objekty.Četné "pověsti" jsou pak o nějakém hlomozu či o zaslechnutých krocích či hlasech na liduprázdném místech a záhadných světlech a podivných stínech a nebo o nevysvětlitelně stísňujících pocitech spojených s pobytem v té dané lokalitě. Jiné pak přesvědčují své posluchače o smrtelné závažnosti osudového setkání,či tajemnosti tohoto místa. Většinou tuto upravenou verzi pak slyšíte jak na Brdech,tak třeba na Šumavě či Plzeňsku. A vždy to pomalu začíná stejně,že mu to vyprávěl prý kamarád jeho kamaráda,který to prý zažil či na vlastí oči vyděl.Jedná se však o všelijaké fámy,osobní názory,fikce,humorné příběhy a nebo přímo výmysli vypravěče či jeho samotného převyprávění. Prostě člověk chce být klamán a kde jinde,než mezi přáteli a v dobré společnosti se nechceme pak bát,no ne.Víte jeden čas jsem se toulal po Krkonoších a tam mi vyprávěl jeden místní historik,že třeba Krakonoš byl ještě v 16.století především důlním duchem,něco jako třeba brdský Fabián či šumavský skřet Stilzel,tedy malý zlomyslný skřet skákající osamělým chodcům na záda.No a vidíte dneska je z Krakonoše hrdina a já osobně nedám dopustit na Krkonošské pohádky.No a tak to bylo i mým oblíbením fantom lomů Amerika,Hagenem - zapomenutý nacistický voják,který tu vystupuje jako ryze škodolibá bytost a mnohdy i pak vraždí samotné trampy. Přesto je to ale už legendární postava představují především úzkost a strach z něj a z neznámého.Krakonoš,strážce důlních pokladů, je také dnes už chápán jako dobrý duch hor,občas nápomocný a hlavně chránící své horaly a potměšilý skřet Stilzel,zas dnes už jen pronásleduje lesem ty hajzy od financů a je uznáván jako patron pašeráků.no a tak i nemrtvý Hagen se stal symbolem lomů Amerik a Mexika a je z něj i v několika příbězích i takový hrdina či dalo by se říct i ochránce trampů. Co k tomu víc dodat, prostě lidové vypravěčství nezná mezí.A proto mi dovolte jedno přání na konec tohoto mého malého zamyšlení,až zas někdy někdo bude vyprávět nějakou tu zaručeně pravdivou hrůzostrašnou historku u ohníčku či na sroubku,co se někde poblíž či někomu jemu známému stala,poděkujte v duchu bohu,že ještě mezi námi jsou tyto novodobí pohádkáři a soustřeďte se jen na to, jak vám pomalu ale jistě na zádech naskakuje husí kůže a teče studení pot, věřte že obojí je v bezpečí kamarádů fajn a krásné…











.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama