Smutnej vejšlap…

11. srpna 2017 v 10:04 | Napsal kamarád Jožin a foto dodal Mamut Praha |  Články

...Pojď se mnou tam,kde nebe je vysoké a modré,kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují.Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů.Záře slunce červená stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí.A večer oheň táborový tam do tmy zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší...

Foglarovci,vzpomínáte? Tuhle jsme byli na Zlaté řece,kdo by nenavštívil takřka poutní místo skautů i trampů zároveň - Sluneční zátoku? A tak jsme do toho šli.Jenže... "Alvarez potřebuje statečné a silné," říkali jsme si po celou dobu a byli svým způsobem rádi,že se Jestřáb nedožil toho,jak okolí jeho zamilovaného místa vypadá dnes.Vykácené stráně,odstřelené skály a žalostný pohled na pravý břeh Zlaté řeky s jakýmsi squatem bezdomovců,to je zoufalý pohled na místa tolik proslavená pražskou "Dvojkou." Jakoby tu řádila Zelená příšera.Nic na to nemění relativně pietně udržovaný pamětní kámen.Odcházeli jsme rozčarováni a plni smutku.Tak už nejen ta Ivančina (říkali jsme si) a v srdci nás jen malinko hřálo pomyšlení,že alespoň ta Rodrigova skála a Zlatonosný potok zatím zůstaly takové, jakými byly kdysi…









.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama